|
|
Zpracování snímků pořízených z UAS
Roubal, Pavel ; Plánka, Ladislav (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit snímky pořízené technologií UAS a především otestovat přesnost této metody na kontrolních bodech různého typu. K tomuto testování sloužily kontrolní body, které byly zaměřeny geodetickou metodou. Následně došlo k porovnání s body určenými fotogrammetricky.
|
|
|
Fotogrammetrické zpracování leteckých snímků horského terénu za účelem vytvoření digitálního modelu terénu
Hynštová, Marie ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
V této bakalářské práci je přiblížena použitá stereofotogrammetrická metoda pro digitalizování výškových informací o modelovaném území a stručně uvedeno využití vytvořeného digitálního modelu terénu (výškového). Podstatnou část práce představuje metodický postup tvorby digitálního výškového modelu (DEM), od stereofotogrammetrického vyhodnocení terénu z leteckých snímků, přes kontrolní postup vyhodnocování, vytvoření DEM a závěrečnou korekci modelu. Proces tvorby modelu byl zpracováván v programu Erdas Imagine 8.6. Výsledkem práce je popsaný a vyzkoušený metodický postup tvorby DEM horského terénu vybraného území povodí vysokohorských jezer ve Vysokých Tatrách. Přílohou je i vytvořený rastrový DEM s rozlišením 1x1 m. Klíčová slova: horská jezera a povodí, fotogrammetrie, letecké snímky, digitální model terénu
|
|
|
Vliv vlastností povodí vysokohorských jezer v Tatrách na chemizmus vody
Hynštová, Marie ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá povodími alpínských jezer ve Vysokých Tatrách. Jezera byla dlouhodobě monitorována za účelem zachytit změny chemického a biotického složení jezerních vod vyvolané působením kyselé atmosférické depozice a následně jejím ustoupením. Studované procesy si vyžádaly kvantitativní přístup v popisu charakteristik povodí jezer. Komplikovanost horského terénu dovolila až se současným technickým a výpočetním vybavením parametry povodí exaktně definovat a ty původně odhadované zpřesnit. Morfologické parametry 26 povodí byly získány analýzou vytvořeného digitálního výškového modelu terénu (DEM) nástroji geografického informačního systému (GIS, program ESRI ArcGIS 10.2). Struktura vegetace a povrchu povodí byla zjištěna podle satelitních map Google (2014). Na základě získaných či zpřesněných parametrů povodí (sklon, podíl plochy se sklonem < 26řv povodí, zastoupení typů struktury vegetace a pokryvu na skutečné ploše povodí) byly analyzovány vztahy mezi chemickým složením (NO3⁻, Σ(Ca2+ +Mg2+ )) a vlastnostmi povodí mezi lety 1993 a 2012 resp. 2006. V definovaných povodích byly nově stanoveny morfologické parametry povodí. Podle mediánu nadmořské výšky, zastoupení aspektu a zastoupení typu struktury vegetace a povrchu v povodí byla odlišena jezera jižního a severního úbočí....
|
|
|
Fotogrammetrické zpracování leteckých snímků horského terénu za účelem vytvoření digitálního modelu terénu
Hynštová, Marie ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
V této bakalářské práci je přiblížena použitá stereofotogrammetrická metoda pro digitalizování výškových informací o modelovaném území a stručně uvedeno využití vytvořeného digitálního modelu terénu (výškového). Podstatnou část práce představuje metodický postup tvorby digitálního výškového modelu (DEM), od stereofotogrammetrického vyhodnocení terénu z leteckých snímků, přes kontrolní postup vyhodnocování, vytvoření DEM a závěrečnou korekci modelu. Proces tvorby modelu byl zpracováván v programu Erdas Imagine 8.6. Výsledkem práce je popsaný a vyzkoušený metodický postup tvorby DEM horského terénu vybraného území povodí vysokohorských jezer ve Vysokých Tatrách. Přílohou je i vytvořený rastrový DEM s rozlišením 1x1 m. Klíčová slova: horská jezera a povodí, fotogrammetrie, letecké snímky, digitální model terénu
|
|
|
Zpracování snímků pořízených z UAS
Roubal, Pavel ; Plánka, Ladislav (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit snímky pořízené technologií UAS a především otestovat přesnost této metody na kontrolních bodech různého typu. K tomuto testování sloužily kontrolní body, které byly zaměřeny geodetickou metodou. Následně došlo k porovnání s body určenými fotogrammetricky.
|
|
|
Přesnost zaměření fasády historického objektu metody, možnosti, podmínky
DVOŘÁKOVÁ, Jitka
Tato diplomová práce se zabývá metodami zaměřování fasády historického objektu. V úvodní části je stručná historie měření a obecné zásady, dále jsou popsány jednotlivé metody od nejstarších po nejmodernější včetně jejich přesností při zaměřování fasády. Podrobněji je popsána metoda fotogrammetrie a skenování, která je v současnosti nejmladší metodou využívanou při zaměřování fasád objektů. V závěru je zhodnocení metod z hlediska přesnosti a využitelnosti. Cílem práce je popsat a zhodnotit jednotlivé metody zaměřování od historie do současnosti včetně potřebných přístrojů a jejich přesností.
|
host ::
RSS.